Vyšší výdaje na obranu představují nezbytný předpoklad pro posílení obranyschopnosti Česka. To v roce 2024 poprvé splnilo závazek NATO vydávat na obranu 2 % HDP (167 mld. Kč). Očekává se však výrazné navýšení tohoto závazku až na úroveň 5 % HDP do roku 2032.
Porovnání rozsahu výdajů na obranu u členských států NATO (% HDP v roce 2014 a 2024)
O studii
Predikuje scénáře růstu výdajů ČR na obranu z 2 % HDP až na navrhovaných 5 % HDP do roku 2032.
Představuje varianty, jak zvýšené výdaje financovat (dluh, daně, reformy).
Analyzuje současnou strukturu výdajů na obranu a ukazuje jejich možné rozdělení na kategorii “tradičních výdajů na obranu” a “ostatních výdajů na bezpečnost”.
To nejdůležitější
Výdaje na obranu porostou na stovky miliard Kč ročně – je nutné připravit systém financování.
Nestačí jen utrácet – důležitá je efektivita a důvěra veřejnosti.
Bez strukturálních daňových změn to dlouhodobě nepůjde.
Podpora vojenského i civilního personálu je stejně klíčová jako nákup zbraní.
Scénáře navýšení obranných výdajů a jejich současná struktura
Navýšení výdajů na úroveň 5 % HDP by znamenalo více než dvojnásobek oproti současnému stavu – tedy přes 300 miliard Kč ročně (v dnešních cenách).
Začínají se rozlišovat dvě kategorie, které modelujeme dle českého státního rozpočtu na rok 2025, tzv.:
Tradiční výdaje na obranu: navrhovaný cíl 3,5 % HDP, nyní vychází na cca 1,7 % HDP. Pokrývá např. výzbroj, výstroj, personál, informační technologie, zásoby či energie.
Ostatní výdaje na bezpečnost: cíl 1,5 % HDP, modelace vychází na 0,2 % HDP, ale zřejmě se budou započítávat další položky (kyberbezpečnost, infrastruktura aj.).
Scénáře navýšení výdajů ČR na obranu dle cílové hodnoty 3,5 % nebo 5 % HDP
Možnosti financování
Navrhujeme k zajištění potřebných zdrojů přistoupit krátkodobě využitím dluhu nebo dočasného zvýšení vybraných daní, a dlouhodobě strukturálními reformami zejména na straně příjmů (skrze nové vyšší zdanění).
Zásadní výzvy financování české obrany
Pro zvládnutí navyšování výdajů je třeba soustředit se na tři klíčové oblasti:
Efektivita a transparentnost: Jsou možné a pro podporu veřejnosti nezbytné.
Personální a materiální kapacity: Vyžadují posílení – je třeba zajistit vyšší počty vojáků i civilních kapacit, akvizice nesmí být zdlouhavé – je nutné urychlit procesy.
Veřejná komunikace: Vysvětlení důvodů a srozumitelný přehled výdajů, závazků a cílů pomohou pro udržení veřejné podpory.
Efektivita a transparentnost
Řadu mechanismů dohledu již máme: interní audity, parlamentní výbory nebo nezávislé instituce (NKÚ, revize výdajů aj.). Úkolem je zajistit třífázový dohled: předběžný, průběžný a zpětný a začít debatu o zvýšení transparentnosti a efektivity, aniž by došlo k ohrožení bezpečnosti nebo zpomalení klíčových příprav obrany státu.
Efektivitu vnímejme na škále (ne binárně: efektivní/neefektivní) a v širším geopolitickém a strategickém kontextu. Zvláštní pozornost doporučujeme věnovat výdajům určeným na kategorii ostatních výdajů na bezpečnost. Ty také představují příležitost pro strategické investice s multiplikačním efektem, zejména v oblasti inovací a technologického rozvoje.
Ilustrativní modelace financování dodatečných výdajů na obranu při variantě 5 % HDP v roce 2032 (% HDP, dle cen roku 2025)
